Město Hlučín

Oficiální stránky města Hlučín

Vyhledávání

Kategorie sekce

Hlučínské hradby

Hlučínský fortifikační (ochranný) systém je jediným reprezentantem svého druhu...

Hlučínský fortifikační (ochranný) systém je jediným reprezentantem svého druhu. Jako takový je nemovitou kulturní památkou a určuje hranice Městské památkové zóny Města Hlučína.
Hlučínský fortifikační (ochranný) systém je jediným reprezentantem svého druhu. Jako takový je nemovitou kulturní památkou a určuje hranice Městské památkové zóny Města Hlučína.
 
Roku 1526 nechal majitel panství Bernard ze Zvole postavit ve městě pozdně gotický zámek. V té době k hlučínskému panství  vedle města Hlučína patřily vsi Hať, Velké Darkovice, Ludgeřovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Borovníky. O devět let později, v roce 1534, dokončil Bernard ze Zvole hradební opevnění Hlučína s branami Opavskou a Ostravskou a s třinácti vystupujícími poloválcovými, dovnitř otevřenými baštami.
 
Opevnění je vystavěno z lomového zdiva na vápennou maltu. Zatímco z vnější strany působí dosud značně homogenně, z vnitřní strany je zdivo silně narušeno jak přirozenou cestou (vypadané kameny), tak stavební činností a snad nejvíce záměrným odebíráním stavebního materiálu pro použití jinde. Dnešní síla nadzemního zdiva bašty se díky tomu pohybuje mezi 0,80 až 0,95 m.
 
Trasa fortifikace mohla sledovat  starší obrannou  linii vytyčenou  snad již při založení města. V letech 1994 a 2001 byla prováděna archeologická zkoumání hlučínského opevnění, která mj. potvrdila poznatek zjištěný předchozími archeologickými výzkumy,  že bašty byly zakládány s ohledem na povahu zdejšího terénu. Vzhledem k tomu, že místní podloží je písčité a nesoudržné, byly bašty v místě největšího možného náporu zapuštěny do značné hloubky (až 4,5 m), což zároveň snižovalo riziko podkopání. Ramena byla ukotvena podstatně mělčeji.
 
Během archeologických výzkumů byly nalezeny fragmenty převážně kuchyňské keramiky. Části nádob jsou ve většině případů v tónech šedé, méně pak béžové, okrové či cihlové  barvy. Výzdoba se soustředila na okraje, včetně horní plochy okruží, na podhrdlí a horní část výdutě, případně na ucha džbánů. Na okrajích jsou mnohonásobná horizontální žlábkování.
 
Městské hradby v 18. století  již značně zchátraly, v r. 1768 musely být sneseny věže nad branami. Ve 20. letech 19. století nechalo vedení města strhnout část hradební zdi a zarovnat valy pro třetí bránu, zvanou Ratibořská (1821), dalšího roku byla zbořena Ostravská brána a v roce 1829 i Opavská brána. Současně byly demolovány i hradby, pokud se už dříve nezřítily samovolně. Do dnešní doby se zachovalo 7 bašt.
 
V průběhu novověku postupně hradební systém ztrácel na významu, k baštám nebo přímo do nich byly přistavovány obytné domky, o čemž se zmiňují i kronikářské zápisy. Části hradeb se staly dokonce součástí dispozice  větších, dodnes obývaných budov, v jejichž rámci jsou pro laika takřka nečitelné. Dnes mají hradby už jen historický význam, a i když byly v roce 1829 téměř zbořeny, jedná se o jedinečný doklad středověké fortifikace na území okresu Opava.
 
26.6.2006 | přečteno 7594x
 

Městský úřad Hlučín

Telefon: 595 020 211
URL: www.hlucin.cz
Email: podatelna@hlucin.cz

Novinky na mail

 
load