Při založení města byly v nejbližším okolí pojmenovány lokality pomístními názvy a tak vznikaly i názvy jako Rovniny, Jasénky, Malánky.
O Rovninách se už hovoří ve starší době a první písemná zpráva je z roku 1784. Na Rovninách vznikla vlastně první cihelna města a to v roce 1801 a v roce 1813 pro nedostatek hlíny cihelna skončila svou činnost. Na těchto místech se začaly budovat rodinné domky s názvem, který trvá doposud - kolonie Cihelna. S výstavbou se pokračovalo dále ve směru na Vrablovec a toto jsou Staré Rovniny. V lokalitě Staré Rovniny budovali své rodinné domky havíři, kteří pracovali na šachtách v Petřkovicích - Oskar a Anselm. Tato kolonie byla zrušena v roce 1975 a od té doby jsou Rovniny jako ulice města.  V sedmdesátých a osmdesátých letech probíhala dále výstavba nového sídliště a tak vznikly Nové Rovniny.
Jasénky byla oddělená část města, které se nacházela v údolí, kde protéká potok Jasénka, lidově Brudek. Na tomto potoku byly vybudovány rybníky, které poháněly pomocí vodního kola tři mlýny. První Mušálkův mlýn ukončil svou činnost po roce 1945. O druhém Špitální mlýnu se vypráví, že byl vybudován před 700 lety a první písemná zmínka je z roku 1509, kdy je uváděn jako špitální mlýn  neboť byl v majetku špitálu. Tento mlýn v době 30-tileté války vyhořel. Byl vybudován znovu a s mletím obilí skončil tento mlýn až po 2.světové válce v roce 1947. Třetí mlýn Musiolův, název podle posledního majitele, skončil svou činnost v roce 1884 a to z důvodu, že byl tento mlýn několikrát po sobě podpálen. Dle ústního podání byla tato lokalita pojmenována podle toho, že tam byly vysázeny jasany, méně pravděpodobně podle potoka Jasénka. První zmínka v matričních knihách je z roku 1720. Osada Jasénky zanikla v roce 1980 a je dodnes jen ulicí města Hlučína.
Malánky, rovněž oddělená část města, která v pozdějších letech stavebně splynula s obcí Bobrovníky, úředně patřila a patří pod Hlučín. V roce 1980 zanikla zrušením názvu jako osada a dnes je ulicí města Hlučín.
Březiny je část města  mezi Jasénkami a Malánkami, pojmenována podle tamního lesa. Zde je vybudován nově vzniklý městský hřbitov. (viz článek)
Bobrovníky byly založeny jako samostatná obec a první zmínka o této obci je z roku 1377. Dle ústního podání bylo založení této obce započato postavením hájenky a okolo domků těch, kteří chovali bobry na řece Opavici (Opava). Z toho byl odvozen i název obce Bobrovníky. Je to vlastně nejvyšší bod na Hlučínsku a to kopcem zvaným Hřib, výška 321 metrů. na tomto kopci bylo místo zvaný Parizol, ze kterého byl krásný rozhled do širokého okolí. Dle pověsti se z tohoto místa dívala Marie Terezie na území, které prohrála ve válce s pruským králem Bedřichem Velikým v roce 1742, kdy celý kraj po tomto roce připadl Prusku. V sedmdesátých letech došlo k integraci  obce k městu Hlučínu, v té době měly Bobrovníky 1050 obyvatel, a toto spojení s Hlučínem trvá doposud.
V roce 1618 osm sedláků i s fojtem, 2 zahradníci, 25 koní v obci, 59 ks rohatého dobytka, 96 ovcí a obdělávali v té době 21ha a 12a polí. Rok 1783 7 sedláků, 3 zahradníci a obec měla 63 obyvatel. V roce 1848 má obec 38 domků a 1 svobodnou rychtu a 205 obyvatel a v roce 1861 251 obyvatel. PV době prvního sčítání lidu v roce 1921 mělo 552 obyvatel.