Jak likvidovat odpad ze zeleně v Hlučíně

 

Městu Hlučín se v letošním roce podařilo získat v rámci Operačního programu “Životní prostředí  – Zkvalitnění nakládání s odpady“  90% dotaci na nákup celkem 334 kompostérů na bioodpad pro své občany. Kompostéry obdrželi koncem měsíce září na základě podepsaných výpůjčních smluv všichni zájemci,  kteří si o kompostér v termínu, který byl dvakrát zveřejněn v Hlučínských novinách na  webu města, požádali. Kompostér je nádoba  vyrobená z recyklovaného plastu, z důvodu  volného styku s půdou a přístupu mikroorganismů, červů a žížal nemá dno. Je opatřena víkem s otočným ventilem pro regulaci přístupu vzduchu, bočními dvířky pro vyjímání kompostu a otvory sloužícími k provzdušňování.

 

Pro ty, kteří této možnosti nevyužili, se bude  i v letošním roce zajištěna možnost zdarma ukládat odpady z údržby zeleně na kompostárnu firmy Gras Servis na Jasénkách tak, jako to probíhalo v minulém roce.

Kompostárna bude pro naše občany v provozu od 1.4. do 13.11.2011 a to 3x týdně (pondělí a středa 14,00 - 18,00 hod. a sobota 8,00 - 12,00 hod.).

 

Další možností samozřejmě pro každého je, založit si na svém pozemku tradiční kompost nebo si kompostér zakoupit na své náklady.

 

Bioodpad je tvořen biologicky rozložitelnou hmotou, která vzniká např. údržbou veřejné zeleně, čištěním odpadních vod, sekáním trávy, sběrem listí a spadaného ovoce, a také při přípravě pokrmů (zbytky jídel, ovoce a zeleniny).

Bioodpady jsou významnou součástí odpadů vznikajících v komunální sféře. Kvůli svým vlastnostem způsobují komplikace při skládkování (tvorba skládkového plynu a výluhu). Při separovaném sběru je však bioodpad surovinou, kterou je možno přeměnit na užitečný materiál (kompost) využitelný v široké škále lidské činnosti.

Co je vlastně kompostování
Jedná se o přirozený biochemický proces probíhající v přírodě, při němž z původních organických látek pod vlivem živých organismů (mikrobů) vzniká stabilní hnojivo – kompost, bohatý na humusové látky a rostlinné živiny.

Kvalitní kompost se získá mnohem dříve tím způsobem, že se do kompostéru nedávají celé rostliny či zbytky větví, ale že je důkladně rozdrtí. Takový kompost pak stačí většinou pouze 1x překopat (zhruba po půl roce). Výsledná hmota je sice ještě hrubší a ne zcela rozložená, je však ideální pro přidání k rostlinám jako hnojivo. Pokud takto překopaný kompost uložíte znovu do kompostéru, zhruba po dalším půlroce získáte velice kvalitní zeminu. K překopávání kompostu je samozřejmě možné použít klasickou motyku, mnohem lépe se však osvědčily různé rotační kypřiče. Mnohem lépe totiž provzdušní a nakypří kompost, dochází pak k dokonalému rozložení kompostované hmoty. Podstatně se navíc zkrátí doba zrání kompostu. Často je vhodné mít vedle sebe 2 kompostéry, aby bylo možné překopanou hmotu přeházet do druhého. Prvý pak je opět k dispozici pro ukládání čerstvého odpadu.

 

Častou otázkou je – co by vlastně mělo a nemělo přijít do kompostu? 

V každém případě by do kompostéru měly přijít vždy jen suroviny rostlinného původu. U uzavřeného plastového kompostéru je vhodné dodržovat pravidlo, aby do kompostéru nepřišlo mnoho samotné trávy ze sekačky – dochází totiž k tomu, že tráva nemůže proschnout, hmota v kompostéru je pak hodně vlhká – a často z kompostéru vytéká silně zapáchající tekutina. Proto je velmi vhodné tuto trávu prosypávat jinými – suššími surovinami (lze kompostovat např. ovocné a zeleninové odpady, kávové a čajové zbytky, mléčné produkty, posekaná tráva, listí, větvičky, třísky, piliny, kůra, trus hospodářských zvířat, popel ze dřeva, skořápky z ořechů a dokonce v malém množství i novinový papír a papírové ručníky.  Při zrání kompostu dochází ve vrchní (nejčerstvější) vrstvě ke vzniku vysoké teploty (až 80°C). Touto teplotou jsou většinou zničeny semena plevelů, stejně tak jako spory plísní. Tato skutečnost ale funguje pouze v případě, že je vždy dostatečná vrstva čerstvého materiálu, aby mohlo ke vzniku vysoké teploty dojít.

 

Otázka umístění kompostéru je také poměrně častá. Je důležité najít si takové místo, které bude lehce přístupné při odnášení surovin na kompost. Na druhou stranu je nutné zvolit takové místo, aby to nebylo přímo pod našimi či sousedovými okny. S teplem vznikající slabý zápach by nás mohl někdy obtěžovat. Kompostér je vhodné podložit např. cihlami pouze v rozích, jinak by však neměl být přerušen styk kompostu s půdou. Je to jednak z důvodu ideální vlhkosti, především ale proto, aby se do kompostu mohly dostat žížaly, které napomáhají k rozkládání kompostované hmoty. Dobu zrání kompostu můžeme navíc ještě zkrátit tím, že do kompostu dáme speciální k tomu určené bakterie, které běžně koupíme ve specializovaných prodejnách se zahrádkářskými potřebami.

 

 A  nakonec co se do kompostéru dávat nemůže – jakékoliv odpady živočišného původu (kosti, tuky, odřezky masa), chemicky ošetřené materiály, rostliny napadené chorobami, slupky z tropického ovoce, pecky, popel z uhlí a cigaret, časopisy nebo oddénkový plevel.

 

 Hodně úspěchů při likvidaci biologicky rozložitelných odpadů všem občanů přeje odbor životního prostředí a komunálních služeb.